Úsek PREFARM - sběr dat

Mapování hranic pozemků, zakládání Geografického informačního systému o půdě

Je vždy prvním krokem, který je třeba udělat. Provádí se pomocí přijímače GPS signálu s integrovanou anténou pro diferenční signál. Přijímač je umístěn na terénním autě, které přesně kopíruje hraniční linie pozemku a s diferencí menší než 1m určí jejich polohu. Pomocí příslušného software jsou údaje zaznamenány, je stanoven tvar pozemku a jeho přesná výměra. Tím je vymezeno základní prostředí pro sběr dalších dat o pozemku. S naměřenými hodnotami se dále pracuje, vytváří se mapy pozemků, skupin pozemků nebo i celého katastru. Lze vytvářet různá měřítka. Proložením jinými mapami lze vytvářet užitkové mapy s různým zaměřením.

V případě, že jsou dostupná data v digitální formě z měření, které provádí MZe v rámci systému AICS, jsme schopni zapracovat je do informační databáze systému PREFARM a mapování hranic pozemků nemusí být provedeno.

Mapování variability půdních vlastností

Po zaměření hranic pozemku a vymezení základního prostředí je důležité získat základní informace o variabilitě půdních vlastností. To se provádí lokalizovaným odběrem půdních vzorků a jejich následnou laboratorní analýzou na obsah živin, zrnitost půdy, půdní reakci a podle potřeby na další zjištění.


Pro rozmístění míst pro odběr vzorků je možné zvolit dvě metody:

a) matematická - zmapovaný pozemek rozdělit matematicky do čtvercové sítě a z každého čtverce odebrat jeden reprezentativní půdní vzorek. Každý vzorek se skládá z 20-30 dílčích odběrů, přičemž rozmístění sond odpovídá obrazci podle metodik UKZUZ.



b) Po předběžné analýze – na pozemku je provedena předběžná analýza, která určuje základní půdní vlastnosti a jejich variabilitu a místa pro odběr půdních vzorků jsou rozmístěna podle výsledků této analýzy. Pro předběžnou analýzu variability nejčastěji využíváme spektrální analýzu sady satelitních nebo leteckých snímků nebo v některých případech měření elektromagnetické vodivosti půdy.

Přesná poloha středních bodů odběrových míst a způsob odběru vzorků jsou zaznamenány a vychází se z nich při další práci v systému. Při následném odběru půdních vzorků v určitém časovém odstupu je možné porovnávat výsledky rozborů ze stejných míst, což je důležité pro vypovídací schopnost získávaných dat.

Velmi důležité je zvolit optimální hustotu vzorkování. Roli v rozhodování hraje řada faktorů jako je půdní druh a typ a jejich variabilita, členitost terénu, způsob hospodaření a především účel následného využití získaných dat. Pro využití dat pro variabilní aplikaci průmyslových hnojiv doporučujeme zvolit hustotu vzorkování v rozmezí 1-3ha na jeden půdní vzorek.

Z našich zkušeností vyplývá, že na více než 70% dosud mapovaných ploch, byla zjištěna významná variabilita měřených vlastností. Na jednom pozemku je možné v řadě případů nalézt lokality s vysokou i nízkou zásobou živin. Navíc mapy zásoby pro jednotlivé živiny se většinou nepřekrývají. Z toho vyplývá, že hnojit takto nevyrovnaná pole stejnoměrnou dávkou není optimální.






Mapa zásobenosti půdy


Senzorické měření půdní vodivosti

Kromě dat o půdní zásobenosti živinami je třeba shromažďovat další data o půdě. Mezi nejdůležitější a ve světě nejvíce využívané patří senzorické měření elektromagnetické vodivosti půdy. K měření používáme senzor EM 38. Měření se provádí tak, že senzor je umístěn ve speciální nekovové konstrukci, je připojen k signálu GPS/DGPS a je ve velmi husté síti tažen terénním automobilem po pozemku.





Výsledkem měření je po analýze dat přesná mapa reliéfu pozemku a přesná mapa půdních druhů. Obě základní informace jsou nepostradatelné pro přesné zaměření variability půdních vlastností na pozemku a jsou velmi důležité při tvorbě doporučení pro variabilní dávkování hnojiv, variabilní výsevek a pro diferencovanou aplikaci chemických přípravků.

Dálkový průzkum Země – letecké a satelitní snímky

Dat z dálkového průzkumu Země (dále DPZ) je velmi cenným zdrojem informací o půdě a plodinách a variabilitě jejich vlastností. Naše společnost každoročně investuje do nákupu satelitních snímků a zabývá se jejich zpracováním. Snímky je možné pořizovat v několika obdobích v roce, které lze v zásadě v našich podmínkách rozdělit na snímkování půdy bez pokryvu plodinami, na snímkování v období pokryvu půdy plodinami a na období dozrávání obilovin. Protože disponujeme ucelenou řadou snímků za určité období jsme schopni poskytovat víceletou syntézu dat z vysokou vypovídací schopností. Podle charakteru získaných snímků poskytujeme:

analýzu variability půdních vlastností – použitelnou pro stanovení odběrových míst a pro tvorbu doporučení pro variabilní dávkování hnojiv

analýzu listové pokryvnosti – využitelnou pro stanovení variability kvality porostu se vztahem k půdním vlastnostem

odhad výnosu obilovin – ze snímků v období dozrávání, stanovuje výnosové rozdíly v rámci pozemku

Mapování výnosů - sklizňové monitory

Využití sklizňových monitorů pro obiloviny zatím v ČR není velké a to především díky pořizovací ceně zařízení a také díky častým komplikacím při sběru dat. Naše společnost se zabývá zpracováním dat ze sklizňových monitorů od roku 1998. Jsme schopni zpracovávat data všech výrobců sklízecích mlátiček a zapracovat je do systému doporučení v rámci systému PREFARM. Jsme také schopni pomoci radou při výběru cenově výhodného zařízení pro Vaši sklízecí mlátičku.

Princip získávání dat se sklízecích monitorů spočívá v měření aktuálního výnosu při sklizni se současným měřením vlhkosti. Data o aktuálním výnosu jsou zaznamenávány ve spojení údaji o poloze z GPS přijímače. Je vytvářena mapa výnosu obilovin.

výnosová mapa

Na tvorbě výnosu se podílí celá řada faktorů a některé z nich mají sezonní vliv. Proto je nezbytné sbírat data více let a teprve po syntéze dat a vyloučení náhodných vlivů, které nelze ovlivnit hnojením nebo jinými agrotechnickými zásahy, využívat data pro konkrétní doporučení.